Chystáte-li se někdo z Vás v blízké době či daleké budoucnosti navštívit Norsko nějak dlouhodobě (tzn.: nebudete pouze přijímat a odesílat pohledy), doporučuji obalit nervy a vyzbrojit se svatou trpělivostí před každou návštěvou pošty. Tím samozřejmě nenaznačuji, že Česká pošta je nějaký extra kalibr!
Svou první, relativně úsměvnou, zkušenost s norskou poštou jsem nabyla pár dní po příletu. Chystala jsem se poslat dopis domů do Čech a protože jsem nevěděla, kde koupit známky, tak jsem si myslela, že nejjednodušší bude, zajít s dopisem na poštu. Chyba! Paní za pultíkem na mě koukala jako bych právě spadla bůhví odkud a nechápavě se mě ptala, jestli je Česká republika v Evropě. Po mém přitakání, že Česká republika skutečně v Evropě je, si mě prohlížela s o to větším zájmem.
Další zkušenost, která tak úplně nesouvisí s norskou poštou, jsem naštěstí nezískala já, ale má drahá spolubydlící Verča, jejíž neskonale ochotná maminka se nám po měsíci přežívání v Norsku rozhodla poslat balík s jídlem (juchů!). A abychom tu ten balík měly rychle a bez problémů rozhodla se nám do poslat přes společnost DHL. Bohužel, v norské společnosti DHL velí pravděpodobně banda tupých orangutanů, protože balík Verče odmítali z Osla poslat, protože cituji :"Nemáme tu Vaše občanské číslo a tudíž nevíme jestli Vám ten balík můžeme přeposlat. I přesto, že adresa, jméno i informace, které o tom balíku víte jsou naprosto správně." Naštěstí po několika telefonátech a mailech balík v pořádku dorazil!
Třetí a já upřímně doufám, že poslední zkušenost s Norskou poštou jsme získaly dnes. Opět problém z balíkem, opět posláno přes DHL (naivně jsme si myslely, že tentokrát už všechny potřebné informace mají), ale tentokrát pozor! - už dělá brykule i pošta. Jak jsem již naznačila, i s tímto balíkem byl opět problém, protože opět chyběly Veroničiny informace. Naštěstí po pár dnech DHL vše našla, balík poslala dále a za pár dní e-mailově oznámila, že balík čeká na poště. Fajn. Když jsme se na poště řekly, že tu máme balík z České republiky, paní za pultíkem se laxně začala hrabat v obálkách a nechápavě kroutila hlavou "Co to asi je za divnou společnost, ta Česká republika." Po pár minutách nás poslali pryč se sdělením, že takový balík tu nikdy nebyl. Asi nemusím dál rozepisovat, co na Veroniku čekalo ve schránce po příchodu domů - oznámení, že balík od dnešních 10.00 čeká na místní poště!
P.S.: Zatímco já tu zuřivě dodatlovala toto krátké počtení, Veru stále medituje ve svém pokoji.
Žádné komentáře:
Okomentovat