Jednodenní jablečný teror

To jsme se takhle jednou, po nechutném obžerství u tradiční nedělní "movie-night" rozhodly, že jsme fakt dvě nechuťačky a musíme dát tělu trochu odpočinout a dopřát mu nějakou tu zaručeně fungující očistu.

Vygooglila jsem tedy "Úžasnou jednodenní jablečnou očistu" po "které se Vaše tělo bude cítit lehké jako peříčko, očistíte se od všech jedů přijímaných nevědomky v potravinách" + spousta další hlášek, které mi připadaly jako obšlehnuté z osobní stránky Aštara Šerana. Jen ti vesmírní ještěři z pekel chyběli (i když ještě jeden den jablečného teroru navíc a možná bych je viděla běhat v kuchyni). 

Na první pohled mi to nepřišlo jako taková zhovadilost. Fajn, půsty lidi praktikovali dřív, občas sice nedobrovolně nebo z fanatismu, ale byly tu prostě s námi. Jablka mám ráda, poslední dobou mám břicho stejně permanentně jako balon (pro konspirátory z kláštereckého gymnázia to sice znamená úplně něco jiného, ale tak co už) a a navíc 24 hodin není žádná věčnost. 

Jednodenní jablečný teror probíhal nějak takto:

09:00 - Snídám ovesnou kaši jako každý den. Jsem nadšená z toho co (u)dělám pro své tělo!

13:20 - Od této chvíle jíme jen jablka a pijeme čistou vodu.

(Rozhodly jsme se, že očistu budeme držet 12 hodin před a po novu, má to být prý účinnější či co.)

14:20 - 1/2 jablka před cvičením - žádný problém

15:20 - 2/2 jablka po cvičení . Stále žádný problém, jablka jsou fajn a máme je rády.

16:00 - Pustíme si film. Co si k tomu uděláme na zobání? Aha, jablka.....

20:00 - Měly bychom se navečeřet. Jablka už nesnášíme a než sežrat další várku, volíme raději hladovku a půllitr zeleného čaje.

22:00 - Před očima mi běhají kuřecí prsa, vepřové kejtičky a maminčina svíčková. Hlady mi je na zvracení. Nacpu do sebe čtvrtku jablka a jdu to raději zaspat.

22:20 - 09:00 - Zdá se mi o hodech, které na mě čekají po příletu do Čech. Slintám si na polštář více než obvykle.

09:00 - Vzbudila jsem se s podivuhodným pocitem odlehčenosti a odpočatosti. To neznám! Jdu si nakrájet jablko, na které mám - světe div se - chuť!

13:30 - Obědváme rýži se zeleninou. Žádná hitparáda, ale není v tom jablko! Mlaskáme si!

Závěr:

Obě dvě jsme se shodly na tom, že nafouklé břicho zmizelo, stejně jako ten otravný pocit neustálé přežranosti (no néé?). Horší bylo, že třeba Veru úplně nesedl zpětný přechod na normální jídlo (poznámka pro posměváčky: Ne! Nepos*ala se!). A jestli jsme nějak výrazně zaznamenaly výsledky plánované detoxikace? Hmmm, mě se den po ukončení "půstu" stáhly póry a vyčistil obličej a naše bříška jsou stále nenafouklá (ale to bude stejně pravděpodobně tím, že nedělní obžerství teprve přijde). 

Takže asi takhle: chcete-li se zbavit nafouklého pupku - směle do toho, ale vážně ty jablka jezte (i kdyby Vám je do krku měl jabko-partner rvát jako huse šišky!) a nehladovte jako my dvě, protože pak Vám nebude na blití a nebude Vás bolet žaludek po normálním obědu :D.